Překážkou, která žadateli brání o dané události hovořit, mohou být rovněž pocity hanby a viny. Odpovědný úředník by neměl po žadateli chtít, aby mu sděloval podrobnosti o prožitém násilí, zejména sexuálním násilí.

Trauma způsobené násilím, které žadatel prožil, může mít vážný dopad na paměťové procesy, a tedy na schopnost žadatele vybavit si informace o minulých událostech. Prohlášení mohou postrádat chronologický řád a mohou být nekonzistentní nebo se žadatel může vyhýbat vzpomínce na daný zážitek v rámci mechanismu zvládání situace. Odpovědný úředník by si měl být těchto faktorů vědom a měl by je zohlednit, když se v rámci posouzení věrohodnosti zabývá možnými rozpory nebo nedostatkem podrobností.

Duševní poruchy mohou mít vliv na kvalitu a množství informací, které je žadatel ochoten nebo schopen poskytnout. Prohlášení mohou být roztříštěná, nesouvislá, odloučená od časové osy a neřízená vůli, nýbrž vyvolávaná smyslovými podněty. V důsledku určitých duševních poruch mohou být některá prohlášení úplně odtržená od reality. Tyto faktory je nutné zohlednit při posuzování věrohodnosti.

Neschopnost činit jasná a soudržná prohlášení může být způsobena zdravotními problémy žadatele a souvisejícími závislostmi (např. užíváním silných léků, závislostí na drogách či alkoholu atd.).

Pokud jde o obchodování s lidmi, a zejména pokud bylo proti dané osobě použito násilí, včetně sexuálního násilí, jako prostředek ovládání nebo v rámci vykořisťování, může mít tato osoba potíže vybavit si některé události nebo chronologický sled událostí. Kromě toho se může stát, že nechce popisovat podrobnosti případů tohoto násilí kvůli pocitům hanby a viny nebo nechce sdělovat informace o obchodnících s lidmi kvůli strachu z odvety. Tyto faktory by měly být vzaty v potaz při posuzování věrohodnosti a neměly by negativně ovlivňovat příslušná zjištění.

V některých situacích může mít těhotenství vliv na to, co žadatelka tvrdí ve svých prohlášeních.  Okolnosti početí mohou být například součástí žádosti o mezinárodní ochranu nebo mohou prohlášení žadatelky vést k problémům s věrohodností, které lze vysvětlit její individuální situací (kulturním a sociálním zázemím apod.). V takových případech může být nutné další citlivé dotazování.  

Další pokyny o posuzování věrohodnosti, a zejména o zohlednění možného dopadu zvláštních potřeb najdete v dokumentu EASO Practical Guide: Evidence Assessment [Praktická příručka úřadu EASO: Posuzování důkazů].

Faktor věku je zásadním aspektem, který je v případě dítěte nutné zohlednit při posuzování věrohodnosti. Prohlášení dítěte mohou být nekonzistentní a mohou obsahovat nejasné výrazy nebo tvrzení zaslechnutá od dospělých. Věk je důležitým faktorem, pokud jde o dobu, kdy dítě prožilo danou událost, i pokud jde o dobu, kdy jsou předkládány důkazy (činěna prohlášení).

Kultura, náboženství a přesvědčení žadatele mohou určovat způsob, jakým vnímá sociální role a mocenské vztahy, rozumí informacím a interpretuje a sděluje informace. V tomto ohledu jsou důležité i další faktory jako vzdělání, věk, jazyk, pohlaví nebo společenské postavení a zvyklosti. 

Při zkoumání věrohodnosti důkazů podporujících významné skutečnosti by měl odpovědný úředník zohlednit skutečnost, že individuální situace a zvláštní potřeby žadatele mohou ovlivnit způsob, jakým předkládá důkazy.